|
|
Škola a duševní zdraví pohledem budoucích pedagogů, kteří se identifikují jako LGBTQ+
Nekvasilová, Sára ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem školy a duševního zdraví LGBTQ+ lidí. Teoretická část práce představuje téma duševního zdraví LGBTQ+ dospívajících v kontextu školního prostředí. Cílem empirické části práce bylo zjistit, jak na problematiku nahlíží budoucí vyučující, kteří se sami identifkují jako LGBTQ+. Výzkum si klade tří otázky: 1) jaké zkušenosti respondenti a respondentky jakožto LGBTQ+ studující zažívali v rámci střední školy a považují je za významné, 2) jak na tyto zkušenosti nahlížejí a jakým způsobem reflektují vliv těchto zkušeností na jejich duševní zdraví a budoucí směřování a 3) jak nahlížejí na své budoucí působení jakožto vyučující v otázce duševního zdraví LGBTQ+ lidí školách. Data byla sbírána formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, přičemž struktura rozhovoru byla vytvořena na základě ohniskových skupin zaměřených na související téma. Rozhovory byly provedeny s 11 respondenty a respondentkami různé genderové a sexuální identifikace. Data byla následně analyzována reflexivní tematickou analýzou. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tematické mapě zobrazující 9 témat a 9 subtémat, mezi které například patří: Škola nedává LGBTQ+ lidem dostatečně najevo, že tam patří; Nemožnost sdílet, nemožnost nevědět; Malé poznámky mají velký vliv; Strach z nepřijetí; Důležitost...
|
|
|
Ideální učitel z pohledu žáků středních škol
Štuková, Karolína ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Karela, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Ideální učitel z pohledu žáků středních škol" je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola je zaměřena na osobnost učitele. Popisuje některé typologie osobnosti učitele, jednotlivé etapy učitelské profese, vybrané faktory, které osobnost učitele ovlivňují. Druhá kapitola je orientována na interakce a komunikace ve výuce. V rámci této kapitoly se autorka zabývá také autoritou učitele a třídním klimatem. Další kapitoly závěrečné práce se soustředí na roli učitele, na náplň jeho pracovní činnosti, na pracovní zátěž, která je s touto profesí spojena a také na téma profesní kompetence a učitelské profesionality. Poslední kapitola teoretické části práce se odklání od učitele k žákům. V případě sledovaných respondentů jde o žáky v období adolescence. V druhé, empirické části, se práce věnuje shrnutím poznatků kvalitativního výzkumu, který byl realizován mezi žáky středních škol ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Cílem této výzkumné práce je zjistit, jak studenti nahlíží na představu o ideálním učiteli, čeho si na učitelích nejvíce váží, co je pro ně u učitelů důležité a naopak, co jim u učitelů nejvíce vadí. Metodami vyhodnocení dat byla zvolena obsahová analýza.
|
|
|
Edukační prostředí Waldorfské mateřské školy v Praze s ohledem na jeho filozofická východiska
Andrštová, Tereza ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Tato exploratorní případová studie se zabývá výzkumem edukačního prostředí a školního klimatu vybrané waldorfské mateřské školy v Praze. Důraz výzkumu byl kladen na původní filosofická východiska Rudolfa Steinera, který danou pedagogiku na začátku 20. století založil. Cílem studie bylo podchytit specifické prostředí a určit způsob, jakým se v něm odráží Steinerovy výchovné principy. V rámci kvalitativního metodologického přístupu jsem využila osobní zkušenosti ze zkoumaného prostředí a probádané waldorfské teorie a teorie klimatu k sestavení komplexních dotazníků pro dvě skupiny respondentů: rodiče a učitelky. Dotazníky mi vytvořily šablony s dopředu připravenými základními kódy, které skrze odpovědi respondentů nabývaly zkoumaných charakteristik. Výstupem je definovaná základní hypotéza o fungování a působení prostředí a klimatu ve zkoumaném případě z pohledu dvou skupin respondentů. Výsledkem jsou zjištění, že školní klima působí silně a pozitivně a jeho všemi sdílenou charakteristikou je láskyplnost. Dále prostředí působí jak situačně (ve shodě s cíli edukace), tak formativně (latentně vychovává i rodiče). Uvedené jevy jsou důsledkem souhry všech zohledněných dimenzí a dílčích prvků (zahrada, estetizovaná výzdoba, přírodní vybavení, mezilidské vztahy, osobnosti učitelek, věkově smíšené třídy,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stresové faktory působící na děti ve školním prostředí
Kaštánková, Iva ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje vlivu stresorů na dítě mladšího školního věku, na jeho zdravotní i psychický stav a následně na důsledky při učebním procesu a začlenění se dítěte do kolektivu. Teoretická část obsahuje informace pojednávající obecně o formách stresu, o potenciálních stresorech pro dítě, o důsledcích stresu na lidský organismus. V praktické části zjišťuje stresující faktory z osobní zkušenosti žáků 1. stupně základních škol, které prožívají ve škole i mimo ni a jsou spjaty s povinnou školní docházkou. Výsledkem je podání základních rad pro učitele, jak předcházet školnímu stresu u svých žáků a jak se stresovaným dítětem pracovat. klíčová slova: dětský stres, výuka, školní klima
|
|
|
Spolupráce rodiny a školy
Petrusová, Jana ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemnou spoluprací rodiny a základní školy speciální. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji spolupráci rodiny a školy, vymezení pojmu rodina, jejím funkcím, povinnostem. Druhou kapitolu této části tvoří vzdělávání žáků s mentální retardací. Zde objasním pojem mentální retardace, příčiny jejího vzniku, rozdělení a charakteristiku základní školy speciální. Poslední kapitola teoretické části představuje model školy, která je držitelkou certifikátu " Rodiče vítáni". V praktické části se věnuji konkrétnímu výzkumu spolupráce rodiny a Základní školy speciální v Čáslavi. Výzkum je prováděn formou dotazníku a rozhovorů. Také zde porovnám požadavky pro udělení značky "Rodiče vítáni" s formami spolupráce konkrétní školy. Zjistím, zda Základní škola speciální v Čáslavi tato požadovaná kritéria splňuje. Klíčová slova: spolupráce, rodina, základní škola speciální, mentální retardace, značka "Rodiče vítáni"
|
|
|
Šikana v praxi: školní třída očima žáků, učitelů a rodičů
Titmanová, Michaela ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Cílem výzkumu bylo představení dynamického a živého obrazu šikany, obrazu třídy, která je zasažena šikanou. To znamená tedy vymezit podobu šikany ve třídě na druhém stupni základní školy, tak jak byla ve dvou podobných případech zachycena, její vývoj a postupy řešení na různých úrovních. To znamená i zkoumání fenoménu vyčleňování z třídního kolektivu, zjišťování pohledů žáků, rodičů a učitelů ve vzájemném systémovém a časovém propojení. Jako metody sběru dat bylo použito pozorování a vedení výzkumného deníku, dotazníky, skupinové a individuální polořízené rozhovory. Jednalo se o smíšenou metodologii. Za základní rámec tohoto výzkumu byl zvolen etnografický přístup, kdy výzkumník jeden školní rok navštěvoval dvě základní školy. Výsledky zkoumání ukázaly, že zásadní je správná kvalifikace toho, co se ve třídě děje, resp. přiznání věci tak, jak ve skutečnosti je, je lepší varianta, než mlžení a předstírání, že jsou věci v pořádku. Dále se na základě výsledků lze domnívat, že klima ve třídě je dáno celkovým klimatem ve škole, což má vliv i na následné řešení vzniklého problému. Ukázalo se, že na klima školy, potažmo třídy mají znační vliv rodiče. V neposlední řadě nás výsledky vedou k tvrzení, že šikana je potenciálně přítomna v každém třídním kolektivu a skrze tuto optiku bychom měli k třídním...
|
|
|
Práce vychovatelek v českých jeslích z hlediska akontability
Bitnerová, Marie-Anna ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Konrádová, Kateřina (oponent)
Marie-Anna Bitnerová Bakalářská práce 2021 3. ročník SOSP, FSV UK Bakalářská práce se zabývá aktuální situací výchovných a zdravotnických zařízení denní péče o děti ve věku jeden až tři roky na území České republiky. Výzkum je zaměřen na práci vychovatelek jeslí a na jejich vztah k jednotlivým aktérům, kteří v rámci jeslí figurují (rodiče dětí, kolegové, nadřízení, děti). Na tento fenomén je nahlíženo z hlediska akontability, tj. odpovědnosti za vykonanou službu (sociální vztah mezi aktéry, kdy se jeden aktér zodpovídá za své služby tomu druhému), a z hlediska vlastní, morální zodpovědnosti pociťované vůči jednotlivým aktérům při výkonu práce. Výzkum byl uskutečněn na základě dat získaných z pěti hloubkových rozhovorů s vychovatelkami pražských dětských skupin. Na základě tohoto datového souboru vyšlo najevo, že vychovatelky si připadají nejvíce odpovědné za nabízenou službu vůči rodičům dětí a nejvíce morálně zodpovědné se cítí vůči dětem samotným. Velmi důležitý se v rámci akontability jeví princip spolupráce, kdy akontabilita probíhá na základě komunikace, komunikace vede k důvěře, důvěra ve spolupráci, spolupráce ke kooperaci všech aktérů, a tato kooperace následně umožňuje instituci efektivně fungovat. Práce tedy představuje pohled na dětské skupiny skrze prožitek vychovatelek těchto zařízení.
|
|
|
Kompetence a dovednosti učitelů pro implementaci osobnostní a sociální výchovy do práce školy
Kristlová, Martina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
KRISTLOVÁ, Martina. Kompetence a dovednosti učitelů pro implementaci osobnostní a sociální výchovy do práce školy. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2019. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá osobnostní a sociální výchovou a zjišťuje, jakou podobu by mohly mít kompetence a dovednosti pedagogů tak, aby se jejich kladný vliv promítal do chování žáků, nejlépe i mimo školní prostředí. V teoretické části popisuje pojmy osobnostní rozvoj dítěte a sociální výchovu. Dále se pak zaměřuje na typy vyučovacích stylů pedagogů, vyučovacích metod a jejich včleňování do výuky, aby se následně mohly co nejlépe promítat do osobnostní a sociální výchovy žáků. Následuje výčet didaktické podoby výuky vhodné k nenásilnému osvojování složek sociální a osobnostní výuky. Empirická část zahrnuje tři výzkumné metody - pozorování výuky, vyplnění sebehodnotících dotazníků vyučujících a dotazníkové šetření školního klima a oblíbenosti či neoblíbenosti žáků v jednotlivých třídách. Dotazníkové šetření považuji jako stěžejní materiál k získání směrodatných údajů. Výsledky jsou potom graficky znázorněny v jednotlivých tabulkách a grafech. Klíčová slova: osobnostní a sociální výchova, pedagogická komunikace, školní klima, vyučovací metody, styly výuky, osobnost učitele.
|
host ::
RSS.